Co prozradí dešťové kapky?

6.4.2012
Surikata na stráži nad úlomkem jihoafrického tufu s fosilizovanými stopami dešťových kapek. Foto Wlady Altermann/University of Pretoria.

Britský geolog Charles Lyell navrhl před 160 lety, že tlak atmosféry v dávné minulosti by bylo možné určit na základě fosilizovaných stop dopadů dešťových kapek v čerstvém vulkanickém popelu. Velikost těchto stop odpovídá rychlosti dopadu. Dešťová kapka dopadá na zem maximální možnou rychlostí, které dosáhne, když se síla způsobená gravitačním polem vyrovná odporu vzduchu. Ten je však úměrný tlaku. Příslušná měření provedl až nyní Sanjoy Som se svými kolegy z University of Washington. Připravili latexové odlitky 2,7 miliardy let zkamenělých dopadů dešťových kapek zachovalých v tufu (fosilizovaný sopečný popel) z okolí městečka Ventersdorp v Jižní Africe. Porovnali je se stopami deště v popelu z posledního výbuchu islandské sopky Eyjafjallajökull v roce 2010. Zjistili, že atmosférický tlak byl tehdy oproti dnešku ne více než dvojnásobný a nejspíše jen o málo vyšší. Foto Wlady Altermann/University of Pretoria.

 
Odeslat komentář k článku "Co prozradí dešťové kapky? "



Opište text z obrázku:

Odeslat článek "Co prozradí dešťové kapky? " e-mailem

Diskuse/Aktualizace